Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně - pracovní verze WWW2 - 2025/2026
Úvodní stránka
    STRÁNKY WWW2 - PRACOVNÍ PODKLADY - 2025/2026
Aditivní technologie  (ZAT) Akademický rok 2015/2016
Garant: doc. Ing. David Paloušek, Ph.D.
Garantující pracoviště: ÚK všechny předměty garantované tímto pracovištěm
Jazyk výuky: čeština  
Název anglicky: Additive Technologies
Počet kreditů: 5
Předmět je zařazen v následujících studijních programech:
Zkr. Forma Program Spec. Ukon- čení   Vztah     St.     Roč.     Sem.  
M2I-P prezenční studium M-KSI Konstrukční inženýrství bez zaměření zá,zk Povinný 2 2 Z
Klony předmětu ZAT (zimní) (mohou se lišit pouze jazykem, semestrem nebo formou):
V příslušném akademickém roce nejsou.
Typ (způsob) výuky:
Přednáška: 13 × 1 hod. účast: doporučená
Cvičení s počítačovou podporou: 13 × 1 hod. účast: povinná
Laboratoře a ateliéry: 13 × 1 hod. účast: povinná
                  
Karta předmětu:
Obsah předmětu (anotace):

3D tisk kovů a plastů je v současnosti oblastí intenzivního zájmů vědců i firem. Kurz seznamuje studenty s progresivní technologií 3D tisku kovových a plastových dílů (technologie FDM, SLM, SLS, SLA, atd.) prostřednictvím prakticky orientovaných cvičení s počítačovou podporou. V laboratorních cvičení studenti ověří teoretické znalosti z přenášek. Studenti získají praktické zkušenosti s dimenzováním a volbou tolerancí dílů mechanických převodů a systémem dimenzování součástí pro 3D tisk. Získají praktické zkušenosti s tvorbou součástí a sestav, adaptivitou, parametrizací, objemovým i plošným modelováním a tvorbou výkresové dokumentace v prostředí parametrického modeláře Solidworks.

Výsledky učení předmětu:

Studenti budou schopni po absolvování kursu efektivně navrhovat a realizovat díly pro aditivní způsob výroby „vrstva po vrstvě“. Získané zkušenosti využijí při řešení diplomové práce, v doktorském studijním programu a v praxi pak při vývoji nových výrobků. Znalost aditivních technologií na úrovní komplexního zvládnutí přípravy a výroby dílů je v ČR unikátní a poskytne studentům výhodu na trhu práce.

Vstupní znalosti:

Předpokládají se znalosti z oblasti CAD systémů (CATIA, Creo Parametric, Rhinoceros, Inventor).

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:

Předmět je vyučován formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny. Cvičení je zaměřeno na praktické zvládnutí softwarových nástrojů. Výuka je doplněna laboratorními cvičeními orientovanými na praktické testy, měření a vyhodnocování.

Způsob a kritéria hodnocen:

Podmínky udělení zápočtu: vypracování semestrálního projektu, odevzdání dat v digitální formě. Zkouška: bude udělena po úspěšném absolvování testu teoretických znalostí.

Učební cíle:

Globálním cílem předmětu je seznámit studenty s kompletním procesem návrhu, zpracování a výroby dílů technologií 3D tisku polymerů a kovových materiálů. Cíle je dosaženo praktickým ověřením teoretických vědomostí v cvičeních s počítačovou podporou a laboratořích.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:

Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních a laboratorních cvičeních je povinná a kontrolovaná vyučujícím. Náhrada zameškané výuky je v kompetenci vedoucího cvičení.

Osnova:
Přednáška 1. Přehled aditivních technologií
2. Přehled aditivních technologií
3. Rapid prototyping plastových dílů
4. Základní materiály- vlastnosti
5. Technologie selective laser melting
6. Základní procesní parametry
7. Zpracování hliníkových slitin
8. Zpracování titanových slitin
9. Zpracování nerezových slitin
10. Metodika zpracování nových slitin
11. Únavové chování SLM dílů
12. Struktura materiálu
Cvičení s počítačovou podporou 1 – 2: Softwarové zpracování -Magics
3 – 4: Softwarové zpracování - Magics, oprava chyb
5 – 6: Softwarové zpracování - Magics, priprava procesu
7 – 8: Softwarové zpracování – NetFab, generování struktur
9 – 10: Softwarové zpracování - NetFab
11 – 13: Softwarové zpracování – NetFab
Laboratoře a ateliéry 1 – 2: Základní příprava SLM procesu
3 – 4: Výroba základních návarů
5 – 6: Analýza vzorků
7 – 8: Výroba objemových vzorků
9 – 10: Test porozity mCT
11 – 13: Mechanické testování - tahová zkouška SLM vzorků